SLR Band
Website

Indigenous California

'Íswut of San Luis Rey
Luiseño version

 
 
 
 
 
 
 

 


'Íswut Qéchngawish
Text by Cathleen Chilcote Wallace, Translation by Eric Elliot
Images by Cheryl Eng


Yumáyk, yumáyk, 1900 'axánninik, 'osámsavotuk hík 'omáanga ngó'wunti
kó$$aanti supúl chóoraat 'áv'aat pokwáan. Qáy múyyukum qállivukutum
wónnuk, qáy múyyuk pét lówwuk, pí' qáy múyyuk kíicha wáachuk 'ivá'
Kíichamik Californianga. Súplichal 'ahúyyaxi múyyukum pomkáamayum
supúlnga kíimaynga pomqálqala, tée pomyó' pomná' supúuli pomkáamayi mán pom$wáamayi, tée ponéeyi máas 'awólvoy, wáv'ik háx 'awóo pomnéshkinu pokíyk ponéeyi máamayuluti. 'óono 'axánninik supúl nawítmal kuná' hatí'ya pokám póomoto 'áawlowut pomporóv'orilanga pálvunnga, pí' 'iví' pálvunla potúng Qéch yaxúk yumáyk.

Nawítmal potáaxaw kuná' toxótxush míyqu$ pí' poyú' táatalvish, yuváttaat míyqu$. Poká' néshmal ponéy $i'állik wéhnga chóo'on temét. Nawítmal 'atówya míyqu$, pí' wéh popúsh tachaláachaqu$, pí' poxíimax yawáywish míyqu$.

Nawítmal poká' néshmal kuná' 'atáax míyqu$, Qéchngawish pálvunngawish.
Poká' naxánmal Californiayk Francengay wukó'ya 'awóol míyqanik. Múyyukum 'awóm 'axánninik Europengay wukó'ya sínnaval pí' temét póplovi háalwonut. Poporóv'orilay sássamsa 'éxla pitóowili qáy poné'chax pí' hivélvish pomíyqala.

Pomkíinga chóo'onum kuná' chilúuyuk. Chóo'onum mómngax téetiluk
pwéevlonga. Poká' néshmal 'íyxuk póoxa potéelay téetiluk. Nawítmal 'íyxuk
'atáaxum pomtéelay téetiluk, túuvuta po$úun 'ahúyyaxi polóoviqala, mán po$úun ponginángnaqala, mán po$uwóo'qala.

Puyáamangay kuná' pom'owó''axpi míyxuk poróv'orilanga. Nawítmal kihúut míyqu$ pí' po'owó''axpi míyqu$ 'á'wolum 'axánninik. Pí' nawítmal qáy hísh yéx'iqu$. Pómlo míyqu$ pí' po$úun lóoviqu$ pisáyk 'owó''aqanik. Wéevomi
'ayók hanimúm pomkíinga, páakami $íichik, pí' pom'áachi chíivoy qéexinik.

Nawítmalpil 'ahúyyaxi pomá'max kuná' míyxuk kárrilash. Múyyukun héeluk
póoxa po$úun kuláaw-wonut kó'chilash pokwáan, mán páaw-wonut péshlish pomqayáawipi, mán pom'á$pi. Sana'óoriya, sevóoya, mán chíile 'áywonut poróv'orilanga héeluk 'iví' 'axánninik:

Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.

Nawítmal póoxa po'áash 'awáal 'áawqu$ kuná'. Po'áash póy nónmimonuk
puyáamangay chóo'onyuk michíyk. Pomómmil yaxúk pó' 'awáal wéhmali
'íswut po'áaqala. 'óono 'axánninik potúng 'Íswut yaxúk. 'Íswut pilék yót
míyqu$, popé' chóo'on chaparáppaat toxótxush, xwáyyaat míyqu$. Ponáq mómkat wáachaqu$ pí' 'ahúyyaxi náqmakat míyqu$. Pí' 'Íswut popúsh pómminik yawáywish míyqu$: pixépxish míyqu$ túupash 'axánninik tuvíicha poyáawaqala.

'Íswut tá' qáy 'awáalum 'awóm michát 'ánkichum 'áaqu$ kuná'. Pilék
yixélval míyqu$. Nawítmal póy 'ayáalinik húu'unax pitóowili kihúut 'awáamal pomíyqala, pí'supoku puyáamangay ponéeyi nawítmali náqmuk. "Nákki popúuki, 'Íswut." "Néyk kuláawut." "Haqwáachiim 'ivíyk, 'Íswut." "Háal ponéeyi chíivoy."

'Íswut kuná' kwáavichukat polóov chóo'onnga michá' poróv'orilanga
míyqu$ pí' po$úun pilék polóov qálqu$ nawítmal póyk. 'Íswut qáy míykinga pomuróppax míyxuk nawítmal póy pomáamayuvoy. Kihúut míyqanik, 'Íswut kuláawut 'akáyyax potówlanga mí'chaqu$ waníinga néshkin pí' qáy
'a$únngay po'eléelaxvotaqu$. Nawítmal wukó''anik póy wunáy pulú'chax. 'óono 'axánninik 'awáal po$úun pilék polóov qálluk nawítmal póyk pí' puyáamangay nawítmali kwáavichumonuk.

Súplish, 'amu'éxngay, nawítmal wám' potáppivo míyqu$ chóo'on
po'owó''axi. Poká' néshmal kuná' póyk túkmal 'óovax. Náachaxanish 'a$únnga ngó'qu$ pí' néshmal poká'may póyk yáa, "'óm wám' 'o'owó''ax míyq pomléeyu. Hatí''ax móomat poháyloyk hawíssaxlut." Nawítmal, po$úun takwáayanik, xíimya pí' poká' póyk yáa, "No$úun lóoviq, noká'." 'Íswut póoto néshkin poyúuhiqala nawítmal móomat poháyloyk hatí'ya.

Payóomik pohatí''axpi míyqu$ kuná' wáam hík míiya, pí' nawítmal po$úun lóoviqu$ wuná' wukállaat. 'Íswut póoto po'áawqala qáy háx po$úun wóoyaqu$ híycha 'aláxxwish nawítmal póoto pohulúkkaxvotaqalpiy péenga.

Nawítmal wukállaqu$ péenga waníinga yawáywinga néshkin, pí' 'iví' waníicha potúng San Luis Rey yaxúk. Waníicha chóo'on hísh pálvunnga túu'qati konóonik. Wukállaqu$ kuná' má'kwit pí' píkwla potúu'qala, pí' 'óono nawítmal ponéshkinum yumáykawichum pomnáachaxan míyxuk. Kwíila potówlanga wukállaqu$, pí' hík kwíil chí''inik potúkmaynga wu$ánnax. Múyyuk-kun nawítmal pokáayi néshmali máamayuk kwíil chí''ilut wíwkutum. 'óono pilék 'atáaxum pomnáachaxan kuná' míyxuk yumáyk. 'axánnax hík po$óoy pí' páakil wí'chax potúkmay-yik wukállaat waníinga néshkin. Míisilanga Qéchnga, potúng San Luis Rey yaqáa, nóllanik táaxanayk chulúpya, míisilash poqwálmanga. Po$óoy pí' páakil wu$ánnax ponéshkinuy pomnáppivonga. Hísh lá'chinik héelya:

Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.

Páamumali tíiwinik po$úun kuná' wóoyaqu$ móomat poháylo pitóowili wéhmali wáam pomíyqala. Hatí''axvichuqu$ táaxanangay, pí' $awáay-ya, "Haní'cha!". Pí' 'Íswuti nóowax. Pitóowili payóomik wukállaxmoqu$ péenga.

'Íswut tóo$axtumi, $u'íshmi nónmimoqu$ nawítmal hík tóot popurú''iqala. 'íyxmaqanikmil wuná' wukó'ya waníicha mómnga pohayá''aqala. Qáy háx 'awóo kuná' wuná' 'áawqu$. 'éxval xwáyyaat wáam chóo'onnga michá' míyqu$ pí' tachaláachaqu$ náanat po$áqqiqala. Páala 'íyqu$ tachaláachaqu$ pí' húngla mómngay nawítmal powíiwilmiy chungaráng'iqu$ pí' 'awáal popéey chawáchwiqu$. Nawítmal xíimya.

Nawítmal potúkmayi 'éxvanga 'awáxvonga kuná' tavánnax. 'Íswut nawítmal wéehmil ngórraym 'alóomaxnga yí'yitum. Mómngamil yí'yiqu$ pí' 'alóomaxnga pa'áq wápwapaqu$.

Yámminik nawítmal wuníyk poháyloyk tíiw'yax. Wéhchum hengé'malum ponéy potúkmaynga ngó'wunti 'iní''iniqu$. Póomik qéwwax, "'óonop nóo nonáachaxan! Qamí''iyam 'óono!" Pomóm po'éek tóoyaqu$. Pá' kuná' nawítmali po'áachi wéeh pomyáax péng'iqu$ tóotal. Supúltal tóotal tawáa$ póy pompéng'iqala, nawítmal qéwwax, "Pó' 'áaq! 'ínnaxam pitóo!"

Nawítmal kuná' woltú'ya. Hengé'malmi mesé''inik yáa, "$uwoo'ní''iim pomóomi, 'Íswut!" Pó' 'Íswut páangay wíllanik chóo'on 'ayú'vo pitóowili ponéemi hengé'malmi xáarax. Pomóm $u$wó'. Tóot 'ámminik ngórraym wuníyk michíyk 'awóyk poháylonga.

Nawítmal kuná' xíimya pí' 'Íswuti hayá''ax poháylonga. "No$úun lóoviq," yáa nawítmal, 'Íswut poyúuy yóoniwut. Nawítmal tóoy-ya 'awáal potáax po$oróo$oriqala. 'awáal nawítmali chóo'on $ithíssithax páatal. Náanat $áqqiwut pomóomi qaléq wáxnax pomwukállaqala móomat poháylonga qéechil purú''iwuntum pí' 'ehéngmaymi nónmiwuntum.

Michát 'ánkingay, tée micháy, yú'pan kuná' muyáqya pomóm hengé'malum náanaqvichum. Ngórraym nawítmal, 'Íswut póomongay wuníyk pí' wápya mómyuk. Nawítmalimil 'isxwá''iqu$, 'ulómmiqu$. "Nawítmal poróv'orilangay, michá'$u 'óm 'axánniq 'ivá'? 'óm $u pwéevlonga wukó'ya 'o'áash chíivo póoto?" 'Íswut xáarax, pí' hengé'malum qáy hísh yéx'iqu$ wápwappaantum 'alóomaxnga.

"Haní'cha, 'Íswut, ngéewun," yáa nawítmal. Hatí'ya kuná' potúkmay-yik pí' po'áash póyk wáa'ish 'óovax. Wuná'pil hengé'malmi mesé''inik yáa, "Kwáavichu pomóomi, 'Íswut. Tó$$u xálli hengé'malum póomik pom-muyáqqaxi mómngay."

'Íswut pó'kwaym pomáachayk móomat poháyloyk hengé'malmi kwáavichulut. Pomyáax pom-muyáqqaqala mómngay 'Íswut pomóomi kuná' xáariqu$ pomóomi ngoraní''ilut mómyuk. Hengé'malum 'ivíyk wuníyk wáaywayaqu$ pomyáax muyáqqaxkutum, pomtamáa chóo'on qisilíssaantum. Pí' 'Íswut puyáamangay pomóomi $uwoo'ní''iqu$ 'alóomaxyuk. Pomyáax chóo'ontal pom-milúutal muyáqqaqu$ mómngay, pí' yixéengay, 'éxval 'awáxvoy qáy pomhayá''ivotaqu$.

Nawítmal wuná' kuná' 'ayáalinik 'áawqu$ qwá'wonut. Hanimú' kó'chaat míyqu$, wéevo purúprush, $áawokish 'íipit, naráanxa , pít, pí' po'ó$ku, $áawokish kó$$aat. Wuná' qwá'qu$ náanat po$áqqiqala pí' po$úun pilék lóoviqu$.

Wám' ponáachaxani táppinik kuná' wáwwax, "Haqwáachiim 'ivíyk, 'Íswut." Po'áash yúuhax nawítmal poqwálmayk. Pomkíyk ngéewuntum pálvunik, nawítmal yú'pan héelaxish héelya:

Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.

Qáy háx kuná' míykinga yú'pan pomóomi 'isxwá''ax.

Nawítmal wám' powóllaqala póoxa pokáamayum qálqu$ kíinga kihúunga móomat poháylonga néshkin Qéchnga. Pó' notú' míyqu$ pí' puyáamangay néyk tóotupik michá' po'axánnaqalay wuná' popálvunnga pomá'maxnga. Pitóo temét wuná' wíitaqanik Míisilanga húngla híwwaat poxóyyaqala 'ayáalinik, nóo ponéeyi nawítmali, po'áachi 'Íswuti wéeh notíiwivotama nóllaqal pomkíyk móomat poháylongay, pí' pomóm 'awóm nonéshkinum yumáykawichum pomtóowimi 'axánnaxma nongáayivotama, pomóm nómkila ngéemokwichum.

Hamú' táp.


 
Home | SLR Band | Indian Rock Native Garden | Projects | Plants | Fieldtrips | Consultants | Links
© 2003 San Luis Rey Band of Luiseño Indians and Cal State San Marcos